Všichni rekapitulují, takže ani mě to nedalo se nezamyslet nad rokem 2017 v duchu Nomádky.
Bylo to cestovatelské žůžo. Strávila jsem 5 měsíců mimo naši republiku a prožila skvělá dobrodružství.
S tímto blogem, Nomadka.cz jsem byla taky nejaktivnější za celou dobu fungování. Jak rok 2017 dopadl? Sepsala jsem sebekriticky vše, na co jsem si vzpomněla. Tak přeji příjemné počtení 😃
- Blog prošel redesignem. – Snažila jsem se ho maximálně zpřehlednit tak, abyste vždycky našli všecko, co potřebujete. Zejména pak tipy na destinace.
- Sepsala jsem články z míst, která jsem v 2017 nomádsky navštívila:
– Maroko
– Gran Canaria
– Portugalsko
– Svatojakubská pouť
– Kodaň
- Uspořádala jsem 2 cestovatelská promítání o mé pouti do Santiaga.
- Uspořádala jsem 3 offline kurzy s nadějnými digitálními nomády.
- Natočila jsem online kurz – Digitální nomádství krok za krokem, který shrnuje všechno, co jsem se dozvěděla k tomuto tématu za 3 roky.
- Poskytla jsem 4 rozhovory nebo články do českých médií na téma digitální nomádství. Můj největší byl pro Koktejl, který vyšel v říjnu 2017.
Co bych (Nomádce) přála do nového roku 2018?
- Abych navštívila alespoň 3 další destinace z mého “wish listu” a pak vám o nich všech mohla napsat.
- Více čtenářů blogu.
- Více sledujících online kurzu Digitální nomádství krok za krokem. Přála jsem si, aby kurz pomohl a zasáhl, co nejvíce lidí, kteří by se rádi vypravili s notebookem na cestu. Zatím se mi jich podařilo oslovit jen zlomek.
- Vyrazit na Travel Fest od Travel Bible, který by měl být tuším v dubnu?? Sledujte je, aby vám nic neuniklo 😃
- Spolupracovat s více cestovatelkami, které by chtěly přispívat na blog a šířit digitální nomádství a cestování mezi další cestovatelky. Nechci do budoucna, aby byl blog postavený jen na mě, ale aby se stal platformou pro kohokoliv, kdo má chuť začít psát a sdílet své postřehy z cestování, života a práce na dálku.
Má to celé smysl?
A nad tím vším stojí otázka, jestli to celé, co dělám pro Nomádku má smysl? Pro čtenáře? Pro mě? Ráda hledám smysl, ve všem, co dělám.
Jasně, že by se člověk mohl pořád hnát za tím, aby měl více followerů, více fanoušků na Facebooku, více čtenářů. A nebýt tak vlastně NIKDY spokojený. Pro mě je výzva být a zůstat spokojená, co nejvíce to jde. Cílem celého mého blogového snažení je to, abych vám pomohla na vaší nomádské, cestovatelské či životní cestě. A pokud alespoň jeden z vás zvedne zadek ze židle a odjede do světa anebo jen na chalupu do Zástřizel, změní se mu náhled na život a on bude šťastnější, pak jsem SPOKOJENÁ a ŠŤASTNÁ, bezmezně.
Uvědomila jsem si, že živit se travel blogem nechci. Je to spousta práce a obrovská konkurence (za kterou jsem dost ráda). Nic mi ale nebrání dále pokračovat v psaní a tvoření, i bez monetizace blogu, v mém volném čase. Proč? Protože mě to naplňuje. A přesně takové věci mě dělají spokojenou!
A co s Lindou, která stojí za Nomádkou?
Možná jste to už někdo zaregistrovali, možná ne. Na konci listopadu jsem si začala hledat práci. Jo, jako fakt. Přerostla mi přes hlavu jedna z věcí, která mi na práci z domu příliš nevyhovuje, a tj. SAMOTA. Jsem dost společenský člověk a nějak mě neuspokojily coworkingy, ani kavárničky. Zatoužila jsem stát se součástí nějakého báječného týmu a pomáhat jim rozvíjet nějakou supr věc.
Neznamená to, že by měla skončit Nomádka, to vůbec ne. Naopak si myslím, že jde cestování skloubit i se zaměstnaneckou prací v nějakém vyhovujícím režimu pro obě strany (pro mě i zaměstnavatele). Ať už v rámci dovolené anebo v částečném “home office” režimu. Nebaví mě cestovat po celý rok. Ráda se do Čech vracím a mám ráda kolektiv, takže bych ideálně pracovala v kanceláři část roku a část roku strávila na cestě. Všechno se dá podle nakombinovat, když se chce 😃 Tento článek píšu v lednu 2018 a stále jsem takovou práci nenašla. Věřím, že to ale bude brzy. Mrk?
Jsem tedy stále na cestě hledání nové, smysluplné práce, která by mě rozvíjela a já jsem mohla být přínosem.
Milí čtenáři či čtenářko, já vám moc moc děkuju, že jste článek dočetli až sem. Upřímný a ze mě, takový jsem to chtěla. V posledních dnech se zase vracím ke psaní a uvědomuju si, jak moc mi to chybělo a baví mě to. Díky za to, že jste, že mě sledujete a dejte mi vědět, co váš rok 2017 a plány do 2018. Bude to jistě velkolepé!
Pusu, Linda