Zatím je to moje neoblíběnější mexická část. Kultura, příroda, moře, hory, moc milí lidi a inspirace, jak můžou fungovat komunity a že dobro, srdečnost a štědrost jsou normální. To vše je pro mě Oaxaca.
Nejvíc času jsme strávili ve Oaxaca City, nestihli jsme se podívat k moři, protože to bylo asi 4 hodiny jízdy a nám se z města nechtělo. Raději jsme si udělali výlet do hor, Sierra Norte.
Hodně mě zaujalo, jak místní mají několik věcí jako samozřejmost, např. že jídlo je kvalitní (většinou fakt organic), u nás je to pořád něco za co dost připlácíme. Tady je to standart. Organickou, přírodní kosmetiku tady taky koupíte na každém rohu.
Komunity ve Oaxace
Jednotlivé části Oaxacy jsou řízeny komunitně, jasně že tam mají i ofiko politiky, ale dost to řízení a správa funguje i v rámci komunity. Lidé se rozhodli, že prostě chtějí žít na lepším místě a nespoléhají se tak jen na politiky, ale chtějí si to lepší místo tvořit sami. (To mě dost dojímá). Lidé často pracují zadarmo, pro komunitu. Ty činnosti, co můžou dělat, jsou různé. Potkali jsme třeba chlapíky, co šli přes noc strážit kopec nebo jsem potkala učitele.
Když jsme byli na výletě v horách, našim průvodcem byl José, který měl zrovna rok komunitních prací a byl tak naším průvodcem úplně zadarmo. Šel s námi asi 3 hodiny lesem, aby nám ukázal správnou cestu. My jsme za tady toho průvodce samozřejmě zaplatili, ale on za to nic nedostal, protože všechno jde komunitě. Říkal, že má vždycky dva roky volno a pak jeden rok věnuje práci pro komunitu.
Zajímavý taky pro mě bylo, že se třeba lidi můžou vzít ve velmi brzkém věku. V některých komunitách už se třeba 11letá holka může “provdat”. Legálně to v Mexiku nejde, ale v rámci té komunity je to uznaný sňatek.
Bohužel jsem nakonec ve Oaxace strávila velmi málo času, abych to více prozkoumala, ale i z toho mála, co jsem zjistila, jsem nadšená.
Lidé ve Oaxace
Tušíme, že za naše nadšení pro Oaxacu můžou hlavně i lidi, které jsme na místě potkali. Jednak je to Magda s Noelem, s projektem Women who stay. (S Magdou jsem dělala rozhovor, určitě si ho poslechněte).
No a taky jsme potkali třeba Němku Andreu, která ve Oaxace žije už 20 let. Zkamarádili jsme se taky s Mexičankou Citlali, která mě vzala na místní trh a naučila mě a kamarády vařit tradiční mexický pokrm “mole negro”.
Za všechna setkání jsme moc rádi a vděční a i díky tomu víme, že se do Oaxacy budeme rádi vracet.
Oaxaca City
Tady jsme si hodně užívali místního jídla a dobré kávy (konečně!) a hezkého počasí.
- Cafébre – kavárna a zároveň pražírna, internet tam nebyl nic moc
- Muss Cafe – kavárna se skvělou výběrovou kávou, odtud jsme moc rádi pracovali, měli tam fakt boží rychlý internet
- Casa Taviche – obědové menu do 100 pesos, moc se nám tam líbilo a jídlo moc chutné
- Cafeto & Baristas – mini kavárnička tak na kafe s sebou anebo posezení u knížky
- pekařství a restaurace Boulenc – když by vám chyběl “český” chléb anebo jste dostali chuť na nejlepší mrkvový dort na světě
- Mercado Benito Juárez – trh s oblečením a suvenýry
- Mercado 20 de Noviembre – tady jsme moc rádi ochutnávali jídlo, které pochází z Oaxacy
- Mercado Orgánico La Cosecha – sem vyrazte určitě na dobré, organické jídlo
- Free walking tour – myslím, že se vyráží každé ráno v 10:00 od katedrály, ale určitě si to ještě předem ověřte na internetu
Výlety z Oaxaca City
- Teotitlán del Valle – vesnička, kde můžete vidět, jak se ručně vyrábí textílie a nějakou si rovnou zakoupit
- Mitla – náměstí vypadalo velmi kouzelně, my jsme tam bohužel byli jen na prohlídce ruin, které se nám nelíbili
- starodávný strom – 2000 let starý strom, kde okolo toho vytvořili turistickou atrakci
- Hierve el Agua – krásné přírodní místo, vodopády a termální prameny. Zajeďtte si tam sami, nejezděte s žádnou tour. My jsme tam bohužel byli s nějakou cestovkou a dali nám na tak krásné místo jen hodinu, tak nám to bylo docela líto, že jsme si to tam nemohli víc pochodit.
Hory Sierra Norte
Informace, jak se tam dostat, kde bydlet a tak jsme jen horko těžko shánělli na internetu, takže jsme se ptali kamarádů ve městě anebo přímo ve Oaxaca City je Tourist Office Sierra Norte, která vám taky ráda odpoví na všechny otázky.
Obecně je dobrý, když člověk trochu umí španělsky. To se fakt nemusí bát. Když nevíte, zeptáte se. Mexičani jsou dost nápomocní, takže rádi poradí.
V těchto horách jsou na turismus vybavení. Téměř v každé vesničce je kancelář Sierra Norte, kde se můžete o čemkoliv informovat, taky jsou tam cabaňas, tedy takové chatičky, kde můžete spát. V každé vesničce je nějaký comedor, takže hlady taky neumřete.
Myslete taky na to, že to jsou fakt HORY i přes 3000 m.n.m. vysoké. Takže vám za a) může být blbě a za b) pokud na to nejste zvyklí a nemáte fyzičku, do kopce se dost zadýcháte.
Autobusem jsme z Oaxacy dojeli do místa Cuajimoloyas, tam jsme zašli do kanceláře Sierra Norte. Jednak člověk musí zaplatit povolení ke vstupu, což je asi 60 Kč/osoba a taky je dobrý, když o vás i někdo místní ví, že jste někde v lesích, pro případ, že byste se ztratili. My jsme ze začátku vůbec nevěděli a tak jsme s radostí podpořili komunitu tím, že jsme si objednali místního průvodce. První den jsme vyrazili směrem Latuvi.
Druhý den jsme šli trek z Benito Juaréz zpátky do Cuajimoloyas. Bylo to mnohem víc stoupání a bylo to pro nás hodně náročný. Jirka byl po nemoci a já bez fyzičky a stoupat do 3200 m.n.m. se nakonec ukázalo jako velká výzva.
V Cuajimoloyas jsou moc hezké chatičky na přespání, s dokonalým výhledem, takže i proto jsme se tam rádi vrátili. Navíc už nás bolelo celé tělo, takže jsme věděli, že nám ty 2 dny chození pro teď stačí.
Večer po tom druhém treku jsme si dopřáli takovou tradiční saunu či wellness, jmenuje se to temazcal, o tom se s vámi podělím v nějakém dalším článku.
Jak se vám tipy z Oaxaca státu líbily? Budu ráda, když mi napíšete komentář anebo článek zasdílíte mezi všechny, kterým by mohl pomoct.