Do Maroka jsme se vydali s přítelem Jirkou v lednu 2017 na 14 dní na dovču. Nebrali jsme si po dlouhé době na cestu s sebou notebooky, takže jsme měli spoustu času “dovolenkovat” v pravém slova smyslu. Sepsala jsem pro vás tipy na základě toho, co jsme navštívili a viděli.
Na Maroko jsme dostali spoustu tipů od našich kamarádů, a tak jsem si řekla, proč tam taky nevyrazit, třeba zrovna v lednu, když je v Česku zima a v Maroku by mohlo být teplo. Zbývalo už jen překecat Jirku a vyrazit. To jsme však ještě vůbec neměli tušení, co nás na naší cestě čeká 🙂
Pozn.: Celkově jsem toto povídání o Maroku rozdělila na 2 části, tak se pak nezapomeňte podívat na tu druhou 🙂
Jak se do Maroka dostat?
Způsobů je několik. Osobně doporučuju vyhledávač Kiwi.com. My jsme takto vyhledali levné letenky z Frankfurt (Hahn) —> Marrakech zpáteční za cca 2000 Kč. Cestujeme s Jirkou nalehko, takže jsme měli jen příruční zavazadlo, máme šikovné batůžky od Osprey Farpoint 40, které se vlezou krásně do letadla jako příruční zavazadlo. Cesta se nám ve finále docela prodražila, protože dostat se z Brna do Frankfurt (Hahn) zabralo cca 10 hodin pozemní jízdy a dalších 2000 Kč. Doporučuju tedy zkusit vyhledat letenky o maličko dražší, ale z místa, které budete mít blíž vašemu domovu. Z Česka jsme se dostali do Německa noční linkou s Eurolines, mají docela výhodné ceny, obzvlášť pro lidi pod 25 let.
Jak se pohybovat po Maroku?
- Taxi – pozor, řidiči mají povinnost mít vždy zapnutý taxametr, budou to na vás zkoušet tak, že se s vámi domluví na fixní ceně, nicméně ta je většinou výrazně vyšší, než to co by vám padlo na taxametru, nedejte se a tvrdě vyjednávejte
- Autobusy (CTM nebo Supratours) – autobusy pro turisty, v dobré kvalitě, s klimatizací, přemístí vás tam, kam potřebujete
- Vlaky – jezdí jen mezi některými městy, nemám s ním zkušenost, místní tvrdili, že se hrozně courají a pořád zastavují
- Půjčené auto – nejlepší variantou je půjčit si auto a vrátit ho v tom samém městě, nenaběhnou vám tam zbytečné poplatky za možnost vrátit auto v jiném místě, na čím delší dobu si auto půjčíte, tím samozřejmě levněji, klukům z Česka se takto podařilo mít auto za cca 15 euro/den
- Sdílené auto – jednou se nám stalo, že si nás odchytl řidič, že nás zaveze do jednoho města ve sdíleném autě, a řekl částku, kterou nás to bude stát. Ta byla pro nás nevýhodná v porovnání s tím jet autobusem, takže jsme mu nakonec dali košem, nicméně to je určitě taky varianta.
Ceny
Spoustu informací k cenám si můžete najít různě na internetu, např. web Numbeo.com je na to dobrý, případně Nomadlist.com. Zapisovala jsem si poctivě každý výdaj do aplikace Spendee, takže vím, kolik nás tahle marocká sranda stála. Podívejte se na přibližné ceny za jednotlivé položky, co jsme platili v průměru:
- voda – 1,5 l – 5 – 10 dh (12 – 25 Kč)
- ubytování (pokoj pro 2 osoby/noc) – 150 – 200 dh (375 – 500 Kč)
- chléb/ks – 1 – 2 dh (2,5 Kč – 5 Kč)
- 1 kg pomerančů – 3 dh – 8 dh (7,5 Kč – 20 Kč)
- oběd – 10 dh – 50 dh (25 Kč – 125 Kč)
- doprava autobusem Essaouira – Marrakech – 120 dh (300 Kč)
*Poznámka: S Jirkou nijak extra peníze nerozhazujem, vždy hledáme ty nejlepší varianty v poměru cena/kvalita. Takže je možné že byste dané položky mohli mít za víc, ale i za míň peněz.
Jídlo
- amlou – směs mandlového másla, arganového oleje a medu, prodává se to na trzích, kde to ty ženy “jakoby” před vašima očima vyrábí, určitě ochutnejte a kelímek si kupte, nám to fakt bláznivě chutnalo, snídali jsme to s místním tradičním chlebem
Podívejte se na blog My Morrocan Food a zkuste si tuto dobrotu vyrobit doma - olivy – představte si pyramidy z oliv, mňam, různě kořeněné, zelené, fialové, černé, fakt jsem si na nich dost pochutnala
- marocký čaj – v Maroku se tomuto čaji říká “whisky”, jedná se o černý čaj s mátou, dochucený spoustou cukru, s Jirkou normálně vůbec nesladíme, takže jsme si obvykle říkali o verzi bez cukru, ale ta se vážení skoro nedala pít, jak byl čaj hořký
- káva – na té jsem si tady ujížděla já, nejvíce mi chutnala varianta arabky “nás-nás” – půl na půl – mléko a káva
- tajine – tradiční pokrm připravovaný v keramické nádobě, většinou se vaří několik hodin, obsahuje maso a zeleninu, my jsme tam s Jirkou jedli jen vegetariánskou verzi a i tak nám to dost chutnalo, tajine se tam nabíral a jedl s chlebem
- avokádová polévka – zrovna jsme asi vychytali avokádovou sezónu a měli jsme štěstí na tuto lahodnou zeleninovou polévku, kde hlavní ingrediencí bylo avokádo
- cous-cous – s masem, bez masa, jak je vašemu gustu libo
- nejrůznější sendviče s hranolkama – ano vliv Francie je tam silně znát nejen na místní kuchyni
- avokáda, pomeranče, banány, datle
Jako obecně nám nepřišlo, že se v Maroku stravují příliš zdravě, nicméně jsme se to pro těch 14 dní rozhodli hodit za hlavu a naplno jsme si užívali místní bohatou lepkovou kuchyni.
Hory oliv v Essaouiře
To nejčerstvější Amlou stáčené na ulici
Ubytování
Ubytko jsme až na první noci sháněli na místě nebo Booking.com či Airbnb.com. V Essaouiře si nás odchytl jeden taxikář, co nám doporučil jeden hotel a rovnou nás i do něj zdarma zavezl.
Tradičním ubytováním v Maroku je tzn. Riad, tedy čtvercový dům směřovaný do vnitrobloku. Není tedy prostor, aby vám pokoj vyhřálo sluníčko, je v něm tedy chladno. Pokoje jsou navíc často okachličkované, takže si připadáte, jakobyste spali v koupelně. Tento způsob ubytování je bezva, když je v létě venku 55 stupňů Celsia, nicméně v lednu je vám tam fakt zima. Byli jsme fakt moc rádi za vlastní spacáky, které jsme si vzali s sebou. Ty nás doslova zachránili před umrznutí
Jo Riad, to jsem si zažil letos v Marakéši, přes den 28 stupňů, ale ubytování studené a vlhké, protože ve středu bloku byl ještě bazének a od toho se všem táhlo vlhko do pokojů, pěkně jsme se nachladili. Možná v Maroku koukat na klimu, protože tou se dá i přitopit/odvlhčit 🙂
to je super tip. Nás zachránili ty spacáky, co jsme měli s sebou 🙂