Tohle je pohled v přístavu Porte de la Nieves. U parkoviště k přístavu byli nějací chlápci v reflexních vestách a vybírali 2 eura za to, že nám ukázali místo k parkování. Žádnej ofiko papír k tomu nedávali, ale tvářili se fakt hodně suverénně. Tak jsme si s Jirkou možná trochu sockoidně řekli, že jim ty peníze nedáme, a odjeli jsme. Zaparkovali jsme o ulici dál, kde nestáli tito “neoficiální” parkovací muži a ušetřili jsme spousty peněz 😀 Aneb jak všelijak se dá vydělávat na “chudáčcích” turistech.
Ráda bych vám napsala, co to je, ale nevím. Bylo to však moc dobré. Podařilo se nám s Jirkou poblíž přístavu najít bar/restauraci, kde měli menu za 7.50 euro, což je super cena. Jejich menu se totiž skládá z nějakého “předkrmu”, což je většinou nějaká polévka, nebo třeba zeleninový salát, jak můžete vidět níže. A pak přijde hlavní jídlo, nějaká ryba nebo kuře s něčím. Na závěr pak jejich “pastre”, tedy sladká tečka na závěr. Většinou je v menu obsaženo i pití. Toto chutné menu jsme si dali v Mi Hermano, podle nás nás obsluhoval přímo pan majitel, který nám velmi štědře děkoval, že jsme přišli, tak jsem mu slíbila, že ho budu doporučovat, což se taky tímto příspěvkem děje 🙂
Po návštěvě Agaete a Puerta jsme se vydali do Gáldaru, 3. největšího města kanárských ostrovů, které je známo svým rumem (ten jsme tedy neochutnali). Šli jsme se projít zdejším, večerním městem a pak skončili v obchodě u Vietnamců, a nakoupili si spoustu zbytečných blbostí.